A – Veterinární prohlídka je reakce psa na vyšetření u veterináře, kde členové „lékařské komise“ (2-3 osoby), kteří jsou oblečení v bílém lékařském plášti s pro psa nepříjemným pachem (dezinfekce apod.), vytvoří proces vstupní prohlídky. Psovod přivede psa před lékařský stůl a vyzdvihne psa na něj (s pomocí či bez). Psovod stojí před hlavou psa a dá pokyn k vyšetření. Členové lékařské komise psovi zkontrolují uši, oči, zuby, čenich, anální otvor (případně genitálie), stav srsti a celkovou kondici psa s poslechem stetoskopem. Obdoba tahání za srst, uši atp. Pes by měl trpělivě akceptovat veškeré úkony bez obranných známek. Projevy neklidu snižují bodové hodnocení. Agresivní výpady, vrčení, obranné náznaky nebo odběhnutí ze stolu ukončuje celkové posuzování.

 

B – Poslušnost a ovladatelnost psa je tematická sekce obdoby klasických kynologických sportovních zkoušek s drobnou složitější úpravou. Vzhledem k již absolvovaným zkouškám (ZZO, ZOP, BH, OBZ apod.) je tato oblast rozdělena na cviky „na vodítku“ a „bez vodítka“. Je důležité vždy před každým cvikem sdělit formu, jakým povelem bude psovod psa volat a jakou formu ovládání používat.

 

B1 – Sedni, lehni, vstaň začíná první cvik poslušnosti. Při canisterapii je nutné, aby pes správně provedl určenou polohu a vydržel do dalšího povelu. Cvik je prováděn v pozici vedle psovoda nebo před psovodem. Pes může být na vodítku nebo bez, avšak u psa na vodítku se snižuje bodové hodnocení o 1 bod. Psovod a pes se postaví do „Základního postoje“ na označeném stanovišti, psovod oznámí „Psovod ..(jméno).. a pes ..(jméno).. bez vodítka/s vodítkem s povely pokynovými/zvukovými jsou připravení k vykonání zkoušky.“ Na pokyn zkoušejícího psovod vydá povel a bude čekat na pokyn k dalšímu povelu. Zkoušející smí volit provedení povelů, výběr sdělí zkoušenému před zahájením cviků. Pes by měl cvik udělat na jeden povel. Každý další povel snižuje bodové hodnocení.

 

B2 – Aport volný, který hází psovod, zjišťuje ochotu psa vyběhnout, uchopit a donést psovodu odhozený předmět (např.: plyšová hračka, míč, dřevěná činka apod.). Ze „základního postoje“ na pokyn zkoušejícího psovod odhodí předmět do vzdálenosti (5-10m). Na další pokyn pes vyběhne, uchopí předmět a nejkratší cestou se vrací k psovodu s předsednutím na max. 2 kroky. Na další pokyn pes předmět předá psovodu. Pes si nesmí s předmětem hrát, pouštět ho, okusovat ho, odbíhat apod. Drobnou chybou je, když pes stojí a předá předmět s povelem nebo bez povelu. Chybou je, když pes si s předmětem hraje, okusuje ho, běhá před psovodem a nedá se odchytit nebo ho nepřinese vůbec.

 

B3 – Přivolání za ztížených podmínek se provádí se skupinou hrajících si osob, které psa lákají k sobě a snaží se ho zapojit do hry. Psovod zaujme „základní postoj“ a zvolí si způsob přivolání „ke mně“ nebo „k noze“. Psovod se psem se přiblíží ke skupině a dá psovi povel „volno“ (pes si může dělat, co chce) a odchází od skupiny. Ve vzdálenosti psovoda asi 5 m od skupiny dá zkoušející pokyn k přivolání. Po vyslovení povelu si skupina přestane hrát a odchází. Psovod se otočí ke psu, zůstane stát a vysloví povel „ke mně“. Pes si přestane hrát a vrací se zpátky nejlépe nejkratší cestou k psovodu a předsedne před psovoda nejdále 0,5 m od něj čelem k psovodu. U varianty „k noze“ psovod pokračuje v chůzi, vysloví povel a pes se vrací k psovodu. Až se pes přiřadí k noze, psovod zastaví a pes si automaticky sedne. Cvik by měl být psem vykonán nejlépe na jeden povel přivolání. Každý další přivolávací povel snižuje bodové hodnocení.

​

B4 – Ovladatelnost psa za chůze testuje komunikaci mezi psovodem a psem, jejich vzájemnou provázanost při chůzi. Na označeném stanovišti psovod oznámí, zda bude psa vodit bez vodítka nebo s vodítkem. Při chůzi s vodítkem se automaticky snižuje hodnocení o jeden bod. Ze „základního postoje“ dá psovod povel a za chůze se psem u nohy bez odtahování provede na pokyn zkoušejícího obraty – minimálně 1x vlevo, 1x vpravo a 1x čelem vzad. Obraty jsou prováděny v pohybu. Je dovoleno při změně směru dát psovi povel. Zkoušející si vyhrazuje před zkouškou určit pořadí, v jakém psovod se psem obraty udělají a jejich počet. Drobnou chybou je usměrňování psa. Hrubou chybou je odtahování psa od psovoda.

 

B5 – Odložení s rušivými vlivy testuje schopnost psa vydržet v klidovém stavu pod povelem na místě. Před zahájením cviku psovod upřesní, zda pes bude v pozici odložení „sedět“ nebo „ležet“. Psovod odvede psa na místo odložení, dá povel k setrvání na místě („sedni/lehni“) a povel „zůstaň“ a vzdálí se od psa minimálně na 10 kroků. Figurant přijde k psovi a bez sahání na psa bude dělat „rušivé efekty“ (např. upustí nějaký předmět, hračku, míček, chodí kolem něj o berlích, chrastí PET lahví s kamínky, upustí starý rohlík, otevře deštník apod.). Po 2 minutách si psovod dojde pro psa a tím cvik končí. Za splnění cviku se považuje setrvání psa v klidovém stavu bez změny polohy. Za každou změnu se strhává bod. Tímto cvikem končí tematická sekce poslušnosti.

 

C – Speciální cviky jsou zaměřené na povahu psa, která se u psa tvoří po roce života, do té doby je to většinou štěně. Povahu má pes vrozenou geneticky a získanou životem s člověkem. Pokračování druhé tematické sekce začíná cvikem:

 

C1 – Ukončení hry ve skupině asistentů a přivolání psa psovodem, kteří si se psem hrají a dávají mu pamlsky. Psovod nechá psa u skupiny a odejde, asistenti se snaží psa udržet u sebe. Psovod ze vzdálenosti asi 5 m by měl psa na povel přivolat, pes ukončí hru a vrací se k psovodu. Pes by měl uposlechnout na první povel. Za každý další povel se snižuje bodové hodnocení.

 

C2 – Pád běžícího asistenta před psa a jeho ošetření je test reakce psa na nečekanou událost. Psovod a pes u nohy jdou s vodítkem nebo bez vodítka klidným krokem společně. Proti nim běží asistent, který upadne před psa nebo vedle něj. Při pádu asistenta je drobná reakce psa přípustná (ustoupení, leknutí nebo zvědavý zájem o asistenta), avšak nesmí se jednat o bázlivost či agresi. Psovod, aby ošetřil asistenta, nechá psa opodál pod povelem „zůstaň“ nebo jiným povelem k setrvání na místě a jde ošetřit asistenta. Pes by měl bez změny polohy zůstat na místě po dobu ošetřování asistenta. Za drobnou chybu u psa se považuje štěkání na danou situaci jako upozornění, ale na povel by měl se štěkáním přestat. Nepřípustné je, pokud pes doprovází psovoda anebo se plete přímo do ošetřování.

 

C3 – Reakce psa na invalidní vozík s asistentem a následná chůze vedle vozíku se snaží zjistit vztah psa k pohybujícím se předmětům a jejich doprovázení.

 

1. Asistent sedí na vozíku a hladí si psa, u malých plemen je žádoucí sedět na klíně asistentovi, u středních a velkých plemen je žádoucí, aby pes dal přední packy na asistenta a nechal se hladit bez pohybu vozíku. Za drobnou chybu se považuje nezájem o asistenta, malé obavy, které podáním pamlsků zmizí. Hrubá chyba je, pokud pes odejde.

2. Asistent si na levou stranu vozíčku nasměruje psa, který je upoutaný na vodítku. Takto připravení se k vozíčku přidruží i psovod, který bude vozíček tlačit, pes by měl doprovázet vozíček, ve vhodné chvíli udělá psovod opatrnou pozvolnou zatáčku nejprve vlevo a potom i vpravo. Ze cviku je vynechán obrat čelem vzad a obraty na místě, z bezpečnostních důvodů. Pes by měl následovat vozíček bez úprav, drobná chyba je, pokud pes předchází nebo se opožďuje za vozíčkem. Za velkou chybu se ale považuje špatná ovladatelnost psa.

 

C4 – Pošťuchování psa holí, berlemi, odstrkávání rukou, nohou má pes vydržet a neměl by na to reagovat agresivně nebo bázlivě. Pes může stát, sedět nebo ležet. Asistent simulující chůzi o berlích prochází kolem psa s holemi narážejícími o sebe, které vydávají nepříjemný kovový zvuk. Jednou z holí se opatrně dotkne psa nebo ho holí pohladí. Potom vezme deštník (může být vystřelovací) a v rozumné vzdálenosti ho před psem rozevře. Pes by na vjemy neměl reagovat. Za nežádoucí se považuje útěk nebo trvalé opuštění místa nebo snaha uchopit hole nebo deštník.

 

C5 – Reakce na nezvykle se pohybující osobu – figurant se směrem ke psu pohybuje nepřirozeným způsobem (po čtyřech, kulhavě, kolébavě apod.), může také vydávat neobvyklé zvuky nebo naznačit neobratný kontakt se psem. Pes u psovoda by měl zůstat klidný a stav figuranta neřešit, může se mu však vyhnout. Nežádoucí je výpad na figuranta nebo štěkot a útěk.

 

C6 – Reakce psa na hračky, nárazový hluk, rušivé podněty – k této zkoušce se používají pohybující se hračky (autíčko na setrvačník, míček a podobně). K vytvoření nárazového hluku se používá upuštěný plech na pečení, který vydá v kontaktu se zemí zvuk, nebo řinčící řetěz. Pes by měl zachovat klid. Nežádoucí je opuštění prostoru nebo chytání hraček.

 

C7 – Reakce na ležící osobu – figurant leží na posteli, matraci, zemi nebo dece. Psovod přivede psa na vodítku k figurantovi a ten si začne psa hladit, dá mu pamlsek nebo mu hodí hračku. Dále se může schovat pod deku a vydávat různé zvuky (např.: sténání, naříkání, pláč, výkřiky apod.). Pes by měl zachovat klid, dojít k ležící osobě. Může jevit zájem, co se s figurantem děje. Nesmí však utéci nebo agresivně jednat.

 

C8 – Podávání pamlsků – cvik zjišťující opatrnost psa brát věci a jídlo z ruky. Figurant si vezme pamlsky a zkouší různými způsoby pamlsek nabídnout, univerzální nabídnutí je z roztažené dlaně, sevřené dlaně nebo z misky. Psovod může psa usměrnit povelem k opatrnosti. Pes by měl pamlsek velmi jemně uchopit, tam, kam se nedostane, by měl lízat jazykem. Pamlsek si však nesmí vzít agresivně nebo pomocí kousání.

 

C9 – Česání psa je činnost až několika osob, které můžou psa česat, hladit ho na různých místech těla, jemně ho tahat za srst. Pes může být v různých polohách v sedě, v leže na boku nebo ve stoji. Psovod opatrně kontroluje činnost asistentů a případně je nápomocen. Účelem je simulace neobratnosti postižených klientů nebo dětí, kteří mají slabší práh citlivosti.

Podnět nikdy nesmí přejít k vytvoření nepříjemné bolesti psa!

Za splnění cviku se považuje klid a odevzdanost při česání. Za nepřípustné je agresivní projev.

 

C10 – Schopnost psa odolat jídlu na stolku asistenta je cvik, u kterého si pes nesmí všímat potravy, která mu není nabízena. Asistent položí nebo posadí psa a do jeho bezprostřední blízkosti vhodí pamlsek (piškot, párek). Pes by si ho neměl všímat (maximálně očichat). Nepřípustné je přes zákaz psovoda ho sežrat.

 

D – Polohování je cvik, u kterého se pes přesně pokládá tak, aby svým tělem přilnul k tělu figuranta, ne každý pes je ale pro polohování vhodný, a ne každý pes je ochotný setrvat v příslušných pozicích. Polohování je druh terapie, kdy pes zahřívá ztuhlé nebo málo používané končetiny u postižených klientů, psi mají vyšší tělesnou teplotu než člověk, a proto jsou vhodní pro prohřívání (např.: kloubů, nohou, páteře nebo prstů na rukou a nohou). Pes by měl setrvat v poloze, do jaké ho psovod navede.

Figurant si lehne na deku nebo na postel, psovod k němu přistoupí a bez násilí psa napolohuje. S ohledem na velikost psa vyzkouší polohy podél těla, pod koleny, za hlavou (figurant si případně dá mezi sebe a psa polštář kvůli nepřiměřenému zatížení psa). Polohování se provádí po dobu 3 minut. Pro splnění cviku je dovoleno mírné ošívání.

Cvik se hodnotí pouze slovně, zda pes prospěl nebo ne. Jeho splnění/nesplnění nemá vliv na bodové hodnocení ani na canisterapeutickou praxi.

Záznam o výsledku této zkoušky se uvádí v textu certifikátu.

 

E – Celkový dojem se sleduje po celou dobu zkoušky. Hodnotí se sehranost týmu, chování psovoda ke psu, reakce psa na psovoda, týmová práce, společenskost, a hlavně přátelskost, protože canisterapie je o předávání pozitivní energie lidem, kteří ji potřebují.